V časopise si totiž můžete přečíst rozhovor s jeho dlouholetým ředitelem Tomášem Rothrőcklem.
V úvodníku ministra životního prostředí Petra Hladíka se dozvíte, že vyhlášením chráněné krajinné oblasti Soutok letos v lednu práce v ochraně přírody nekončí. V Poslanecké sněmovně je totiž zásadní novela zákona o ocharěn přírody a krajiny obsahující zřízení národního parku Křivoklátsko, revizi druhové ochrany a zlepšení péče o dřeviny rostoucí mimo les. Stále se jedná například o vzniku CHKO Krušné hory, připravuje se vyhlášení národní přírodní památky Lom ČSA a ve Ždanickém lese by se na základě memoranda měly šetrněji obhospodařovat porosty.
Právě Krušným horám se věnuje jeden z textů v rubrice Z naší přírody. K 1. lednu letošního roku tu totiž byla vyhlášena ptačí oblast Západní Krušné hory, která se zaměřuje na ochranu tetřívka obecného a sýce rousného. Jedinečnost přírody Krušných hor dokládá i fakt, že tu byly vyhlášeny již tři ptačí oblasti.
Článek Aktuální dostupnost regionálních a druhově obohacených směsí v České republice zdůrazňuje, že jejich význam roste s tím, jak dochází k poklesu biodiverzity v krajině. Směsi byly vytvořeny nebo postupně vznikají již pro devět oblastí.
I další článek je zaměřen na rostliny – konkrétně na vyhodnocení záchranného programu pro hořeček mnohotvarý český. Konstatuje, že základem je vhodná péče o lokality a zcela novým opatřením bude experimentální pěstování hořečků v kultuře. Tento záměr bude možné uskutečnit díky financím z evropského projektu PROSPECTIVE LIFE.
Ekosystémových službám a jejich promítnutí do tvorby politik a legislativy na celostátní i regionální úrovni se věnuje článek Lindy Blättler a Jana Daňka. Autoři konstatují, že většina klíčových aktérů možnému využití konceptu ekosystémových služeb v řadě oblastí vyjadřuje otevřenost a podporu.
Složitosti výzkumu v nepřístupném terénu přibližuje článek Sledování populační dynamiky endemické kruhatky Matthioliho moravské a mikroklima v Macoše. Otázku, zda jsou elektrovody nadějí pro vřesoviště, si kladou Ondřej Peksa a Sylvie Pecháčková. Odpověď zní, že ano, ale…
Mihule ukrajinská žije v České republice na jediném místě – v Račím potoce u Velkých Losin. Součástí regionálního akčního plánu, který má tento druh v tuzemské přírodě zachovat, je umělý odchov jejích larev. Ten ale sám o sobě nestačí, odchované mihule je totiž třeba vypouštět na místo, kde mají vhodné podmínky. Proto je třeba pracovat i na obnově koryta Račinky do přírodě blízkého stavu.
V rubrice Právo v ochraně přírody se dozvíte, jaká práva mají ekologické spolky při vydávání jednotného enviromentálního stanoviska a jak se o ně hlásit.
A jestli vás už unavuje současnost, můžete zabrousit do historie. Článek Pavla Pešouta se totiž zaměřuje na první pozemkovou reformu a ochranu přírody. Taky to nebylo snadné.
Přejeme zajímavé čtení.
