Dvacátému pátému výročí vyhlášení našeho nejmladšího národního parku se věnuje hned pět textů. Jeho současný ředitel Petr Kříž v úvodníku zdůrazňuje, že park není samostatným ostrovem. Je součástí identity celého regionu, domovem lidí, místem návštěv i cílem odborného zájmu. Za jednu z priorit proto považuje otevřený a férový dialog s obcemi, partnery, návštěvníky i kritiky.
Článek Dany Vébrové a Handrij Härtela se věnuje proměně lesa, která v národním parku České Švýcarsko nastala za poslední čtvrt století. V prvních patnácti letech existence národního parku převládal intervenční způsob péče o lesy, jehož cílem bylo lokálně uspíšit přeměnu druhové skladby. Disturbanční události posledního desetiletí – zejména kůrovcová gradace a rozsáhlý požár – však ukázaly sílu i potenciál přírodních procesů.
Tomáš Salov v obsáhlém textu rozebírá, nakolik je možné podobným událostem, jako byl požár před třemi lety, předcházet a přitom současně nezcizit národní parky jejich skutečnému účelu a poslání.
Národnímu parku České Švýcarsko je z větší části tématem rozhovoru šéfredaktora s Liborem Ambrozkem, který se o jeho vznik zasloužil jako zpravodaj zákona v Poslanecké sněmovně a na jeho první roky dohlížel z pozice ministra životního prostředí. Richard Nagel v textu Jaký je hlas obyvatel Českého Švýcarska? popisuje, jak se vyvíjel přístup Správy parku k místním lidem a jak se daří postupně obnovovat důvěru, která byla narušena zejména požárem v roce 2022. Stále jasněji se také ukazuje, že nejenom vlastní péče o přírodu v národních parcích, ale také seriózní a otevřená komunikace s veřejností musí být opřena o kvalitní data, a nikoliv pouze o domněnky, přání nebo předpoklady.
Tématem tohoto čísla však není jen České Švýcarsko. V článku Biodiverzita v hospodářském lese – snadno a rychle? se dočtete o problematice strukturních indexů a možnostech jejich využití při hodnocení lesa z hlediska potřeb udržení či obnovy biodiverzity. Tomáš Vrška se zaměřuje na novelu zákona o lesích. Konstatuje například, že institut platby za ekosystémové služby by mohl významně motivovat vlastníky lesů k jejich postupné přeměně smíšené a strukturně diferencované lesy.
I jiné chráněné území letos slaví výročí. Chráněné krajinné oblasti Český les je 20 let. Důležitost spolupráce s místními lidmi dokládá na konkrétním příkladu článek EVL Niva Nemanického potoka – spolupráce mezi vlastníkem, zemědělci a ochránci přírody jako předpoklad pro zachování vysoké diverzity společenstev.
Rubrika Právo v ochraně přírody se věnuje otázkám speciality zákona o ochraně přírody a krajiny k jiným právním předpisům v (nej)novější judikatuře, rubrika Zaměřeno na veřejnost popisuje cestu, kterou za třicet let ušla ekologická olympiáda.
A v neposlední řadě si můžete v článku Pavla Moskaljuka přečíst, jak stanovit ekosystémové služby, které poskytují opylovači.
Elektronickou verzi časopisu najdete zde
Přejeme zajímavé čtení.
