Aktuality a akce

V roce 2024 proběhl první ročník monitoringu invazních a nepůvodních druhů, který na území Karlovarského kraje a části Ústeckého kraje zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, RP Správa CHKO Slavkovský les. “Ukázalo se, že s invazními druhy se vlastně potkáváme na každém rohu. Už v prvním roce mapování jsme v našem regionu zjistili přítomnost 48 ze 138 sledovaných druhů rostlin v rámci projektu,“ říká botanik Petr Jiras z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Projekt Mapování a monitoring invazních druhů, tzv. InvazMap, je prováděn v mapovacích čtvercích na území celé republiky a to na předem vytipovaných lokalitách a stanovištích. Během výzkumu jsou sledovány kromě druhů u nás invazních a nepůvodních také druhy s významným dopadem na Evropskou unii. Jde o druhy nepůvodní, vyskytující se a šířící se v biogeografické oblasti společné alespoň dvěma státům Evropy a s pravděpodobností jejich závažného nepříznivého dopadu na evropskou přírodu. „Chtěli bychom vám přiblížit některé nepůvodní keře, které jsme v roce 2024 našly na území v působnosti Správy CHKO Slavkovský les. Většinu z nich znáte jako uměle vysazované v zahradách a parcích, ale řada z nich má vysoký invazní potenciál pro šíření ve volné přírodě,“ vysvětluje Petr Jiras.

Všeobecně známou dřevinou, jež je velmi často pěstovaná jako keř živých plotů, je pámelník bílý (Symphoricarpos albus). Kdo by neznal jeho bílé kuličky, které jsme jako děti s oblibou praskaly o chodník. Není proto divu, že jej na Karlovarsku a v západní části Ústeckého kraje často nacházíme jako pozůstatek zaniklých vesnic, nebo se rozrůstající odnožemi z místa své původní výsadby volně do krajiny. Podobně do naší přírody zplaňují i keře z okruhu svídy bílé (Cornus alba agg.). Ty jsou také časté v intravilánech obcí i měst Karlovarského kraje. O hodně běžnější než svída bílá (Cornus alba) je zde svída výběžkatá (Cornus sericea). Ta má větší listy a větve, které často zakořeňují. Většinou se jen rozrůstá z místa původní výsadby, ale byla nalezená i zplanělá u potoků v Mariánských Lázních.

Poměrně nebezpečným keřem pro volné šíření je zimolez ovíjivý (Lonicera periclymenum), původní druh v západní a severní Evropě. Není proto divu, že se s ním v západních Čechách občas setkáme. Tato liána umí na světlejších místech v lesích a to i jehličnatých, téměř úplně pokrýt plochy výrazně převyšující 10 m². Jeho plody do širší vzdálenosti roznášejí ptáci. Z méně známých invazních druhů západních Čech představujeme střemchu pozdní (Prunus serotina) a přísavník popínavý (Parthenocissus inserta). Střemcha je známa například z okolí Lokte a Čankova, i z Mariánských Lázní. Dřevitou popínavou liánu přísavník jsme objevili zatím jen u Lokte a nedaleko Stanoviště. Je možné, že jsou oba druhy dost přehlíženy.

Nezaměnitelný keř s prutovitými převislými větvemi, šedozelenými listy a fialovými kvítky, kustovnice cizí (Lycium barbarum), je u nás také pěstovaným nepůvodním druhem, už od konce 18. století. Ostatně jak už napovídá její druhové jméno. Od té doby se hojně rozšířila, zejména v teplých oblastech ČR, například kolem silnic a železničních tratí a podél zdí. V územní působnosti Správy CHKO Slavkovský les roste volně třeba u Kryr a v okolí vodní nádrže Nechranice.

„Žijeme v době, kdy je pro výsadbu do naší zahrádky dostupný prakticky jakýkoliv druh rostliny z celého světa. Měli bychom si ale být vědomi, že nepůvodní druhy, ač pro nás krásné a chtěné, se mohou stát hrozbou pro naše přírodní prostředí. Doporučujeme tedy si nové výsadby promyslet a na svých zahrádkách hledat i třeba bezpečné alternativy a nepěstovat zde invazní druhy rostlin. Ty se nejčastěji stávají zdrojem invazí ve volné krajině ČR“, upozorňuje Petr Jiras a doplňuje: „Budeme rádi, když nám pomůžete mapovat invazní a nepůvodní druhy rostlin, ale i živočichů, ve vašem okolí. K tomu vám může dobře pomoci aplikace pro chytré telefony, Biolog, vytvořená Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, která je ke stažení na: https://biolog.nature.cz/biolog/cz nebo v Google Play.“